Znovuzaložení jako Starý Tábor
Jak se po staletích obnovilo sídlo na místě zaniklého Ústí a proč se roku 1920 vrátilo k historickému jménu.
Po zániku středověkého Ústí čekalo místo na obnovu několik staletí. Nová obec vznikla až v 19. století a nesla název Starý Tábor. Teprve roku 1920 se vrátila k historickému jménu Sezimovo Ústí.
Obnova v 19. století
Oficiální historie města spojuje obnovu s táborskou samosprávou a s pozemky označovanými jako Starotáborské pastviště. Roku 1827 zde ředitel táborské hlavní školy Antonín Svatoš vyměřil nové město v duchu empírového stylu. V roce 1828 bylo připraveno 81 parcel o výměře 1 400 m².
Náměstí, kostel a škola
Centrem nového Starého Tábora se stalo čtvercové náměstí. Městský přehled uvádí filiální kostel Povýšení svatého Kříže, vysvěcený roku 1831, a školu z roku 1832. Pravidelná uliční síť ukazuje, že znovuzaložení nebylo živelným rozrůstáním vsi, ale plánovaným urbanistickým aktem.
Josef Švehla a návrat jména
Klíčovou osobností přelomu 19. a 20. století byl učitel, amatérský archeolog a pozdější starosta Josef Švehla. Podle městské historie se zasloužil o odkrytí Kozího hrádku i o archeologický výzkum zaniklého Ústí. Jako starosta se roku 1920 podílel na přejmenování Starého Tábora zpět na Sezimovo Ústí.
Prameny a literatura
- Město Sezimovo Ústí. Historie. Oficiální stránky města Sezimovo Ústí. Dostupné z: https://www.sezimovo-usti.cz/turista/historie/.
- Společenství měst s husitskou minulostí a tradicí. Sezimovo Ústí. Dostupné z: https://www.husitskamesta.net/sezimovo-usti.html.