Vypálení města roku 1420

Jan Hus a husitství | Publikovano 8. 5. 2026

Událost, která ukončila život středověkého Ústí a na několik století přerušila městskou kontinuitu.

Vypálení Sezimova Ústí roku 1420 je jedním z nejdramatičtějších okamžiků místních dějin. Nešlo jen o vojenskou epizodu, ale o událost, která přerušila kontinuitu středověkého města na několik staletí.

Únor a březen 1420

Podle oficiální historie města pomohl Prokop z Ústí husitům obsadit město 21. února 1420. O něco více než měsíc později, 30. března 1420, bylo Ústí vypáleno. Důvodem bylo zabránit tomu, aby se město stalo opěrným bodem nepřátel nově vznikajícího Hradiště hory Tábor.

Zánik původního města

Následkem vypálení původní město na dlouhou dobu zaniklo jako živý městský organismus. Městský historický přehled výstižně popisuje, že Ústí na několik staletí zmizelo z povrchu zemského. V krajině však zůstaly stopy, ruiny, jména a paměť, které později umožnily znovu navázat na starší tradici.

Vztah k Táboru

Události roku 1420 nelze chápat izolovaně. Ústí stálo v těsném sousedství nově formovaného husitského centra v Táboře. Spálení města bylo spojeno s širší vojensko-politickou situací počátku husitských válek a s potřebou zajistit prostor kolem nového husitského města.

Co je potřeba doplnit

Pro další rozšíření článku bude vhodné doplnit dobové prameny a odborné studie k počátkům Tábora, k majitelům Ústí a ke konkrétní interpretaci Prokopovy role. První verze článku shrnuje základní časovou osu podle veřejných městských zdrojů.

Prameny a literatura