Jan Hus na Kozím hrádku a v okolí Ústí

Jan Hus a husitství | Publikovano 8. 5. 2026

Kozí hrádek a Sezimovo Ústí jako prostor Husova pobytu, kázání a šíření reformních myšlenek mimo Prahu.

Pobyt Jana Husa na Kozím hrádku a v okolí Sezimova Ústí patří k nejznámějším kapitolám místních dějin. Hrad i blízké Ústí se v této době staly jedním z míst, odkud se reformní myšlenky šířily mimo Prahu do venkovského prostředí jižních Čech.

Útočiště mimo Prahu

Po odchodu z Prahy našel Jan Hus útočiště mimo jiné na Kozím hrádku. Společenství měst s husitskou minulostí uvádí jeho pobyt v letech 1413-1414 a spojuje jej s pozváním tehdejších držitelů Kozího hrádku a Ústí. Hus zde kázal na hradě i v okolí a podle stejného zdroje zde dokončil nebo sepsal některé texty, mezi nimi také Postilu a spis O šesti bludiech.

Kozí hrádek jako místo paměti

Význam Kozího hrádku není jen stavební nebo archeologický. Hrádek je silným paměťovým místem české reformace. Oficiální stránky Kozího hrádku zdůrazňují, že největší význam získal právě Husovým pobytem. Dnešní návštěvník proto nevnímá jen zříceninu hradu, ale také symbolický prostor spojený s kazatelskou činností a s proměnou náboženského i politického myšlení před husitskými válkami.

Vztah k Sezimovu Ústí

Vzkvétající poddanské město Ústí a nedaleký Kozí hrádek tvořily v Husově době propojený prostor. Oficiální historie města upozorňuje, že i po Husově odchodu zde zůstalo mnoho jeho stoupenců. Právě tato vazba na reformní hnutí později sehrála roli v událostech roku 1420, kdy bylo město obsazeno a následně vypáleno husity.

Prameny a literatura