WebWeaver

Baťov a vznik Sezimova Ústí II: firma Baťa, závod MAS, zahradní město a moderní urbanismus.

Baťov a vznik Sezimova Ústí II

Baťovská architektura | Publikovano 8. 5. 2026

Vznik továrního města Baťov roku 1939 a jeho místo v moderním urbanistickém vývoji Sezimova Ústí.

Vznik Baťova, oficiálně Sezimova Ústí II, je jednou z nejdůležitějších moderních kapitol města. Do starší krajiny u Tábora vstoupil ve 30. letech 20. století průmyslový a urbanistický projekt, který navázal na baťovskou představu továrního města v zeleni.

Proč právě jižní Čechy

Podle oficiální historie města začala firma Baťa počátkem roku 1939 jednat s táborským zastupitelstvem o koupi pozemků pro nový strojírenský závod. Záměr souvisel s potřebou umístit strojírenskou výrobu na území protektorátu. Táborská samospráva měla o velký průmyslový podnik zájem a nabídla obecní pozemky u Velkého dvora a částečně u Čápova dvora.

Podmínky pro tovární město

Lokalita odpovídala praktickým požadavkům firmy: měla dobré železniční a silniční spojení, pracovní sílu, levné pozemky i dostupné stavební suroviny. Městská historie zmiňuje například písek z Lužnice, štěrkopísek od Soukeníku, kámen z lomu u Kozského potoka a táborskou cihelnu.

Rok 1939 a začátek stavby

Kupní smlouva byla uzavřena 6. června 1939. Firma Baťa získala téměř 200 hektarů a už 9. června byla zahájena výstavba závodu MAS a továrního města zvaného Baťov. Oficiálním názvem se stalo Sezimovo Ústí II.

Kovosvit, bydlení a každodenní město

Geografický přehled Martina Váchy připomíná kontinuitu mezi závodem MAS a pozdějším Kovosvitem. V sousedství závodu nevznikla jen výrobní hala, ale také obytné a společenské zázemí: kulturní a obchodní dům, pozdější hotel, sídliště pro zaměstnance a typově charakteristická zástavba baťovských domků. Baťov tedy nebyl pouze průmyslovým areálem, ale pokusem vytvořit celou novou část města.

Stejný zdroj spojuje baťovskou výstavbu také s prudkým poválečným populačním růstem. Nová pracovní místa, domy a budovatelská atmosféra přivedly do Sezimova Ústí mladé obyvatele z okolních obcí i část lidí ze Zlína a z baťovských podniků. Už roku 1950 mělo město podle Váchova shrnutí několikanásobně více obyvatel než před válkou, zatímco bytová výstavba poptávku po bydlení doháněla jen obtížně.

Urbanistická představa

Urbanistická koncepce spojená s Františkem Gahurou a Jiřím Voženílkem počítala se zahradním městem pro 10 000 obyvatel a strojním závodem MAS. Podle městské historie projektanti baťovských satelitů vycházeli z představy, že průmyslové město nemá svým obyvatelům poskytovat méně pohodlí než město lázeňské. Tato ambice je klíčová pro pochopení Baťova jako sociálního i architektonického projektu.

Odborný rámec

Pro další rozšíření článku bude hlavním zdrojem diplomová práce Petry Říhové, která se zaměřuje právě na funkcionalistickou, zejména baťovskou architekturu Sezimova Ústí ve 20. století. Tento článek je proto zatím vstupní přehled; podrobnější texty budou řešit domky, továrnu, uliční strukturu, veřejnou vybavenost a poválečné pokračování výstavby.

Prameny a literatura